29.10.2009
08:00 – S dobrou náladou se v hojném počtu scházíme na vlakovém nádraží ve Stodě, první společné foto a nasedáme do vlaku.
08:16 – Vlak se pomalu rozjíždí a vyrážíme do Plzně, kde následně přestoupíme do rychlíku a vydáme se vstříc stověžaté Praze.
08:52 – Konečně v Plzni vystupujeme, cesta, pravda je, nebyla krátká, ale musíme mít trpělivost, cíl je ještě daleko.
09:08 – S optimismem a notnou dávkou humoru, které si nikdo nezapomněl přibalit do svých batůžků, vyrážíme směr Praha hlavní nádraží. V rychlíku je to bezvadný, sedíme pohodlně v kupé, již se nemusíme mačkat v přeplněném „osobáku“, dokonce i uličkou v pravidelných intervalech brázdí pán s vozíkem plného jídla a dobrého pití. Ač se původně zdálo, že dlouhá cesta náš optimismus zlomí, nestalo se tak, ve vlaku jsme užili spoustu legrace! Viděli jsme také Karlštejn, Barrandovské skály a úžasnou přírodu, kterou umocňovalo i usměvavé sluníčko, které naši cestu věrně doprovázelo.
10:55 – PRAHA!!!! Tou nejkratší cestou jsme vykličkovali z prostor nádraží a s kuráží mířili k Národnímu muzeu, kde spousta z nás nikdy nebyla, o to víc jsme se těšili!
11:10 - Už z dálky jsme viděli dlouhého hada, tvořeného ze zástupu lidí čekajících na zakoupení lístku, netrvalo to dlouho, vstupní dveře muzea ho ve chvíli pohltili a i na nás se dostala řada.
11:20 – První expoziční sál. Planety, sopky, meteority, zkameněliny a další a další zajímavé exponáty, ze kterých nás přecházel zrak! A to nebylo vůbec nic ve srovnání s tím, když jsme si na vlastní kůži vyzkoušeli pocit při zemětřesení! Je toho tolik, co jsme viděli, že se to ani nedá popsat, snad jen… podívejte se samy na fotografie!
13:30 - Až do téhle doby jsme poctivě v zástupech přecházeli z jednoho sálu do druhého, viděli vše od vzniku vesmíru, vzniku sluneční soustavy, planet, prvních živočišných forem, všech možných zvířat soudobých i těch dávno vymřelých, až po vývoj samotného člověka včetně jeho koster! Fotografovali jsme se u toho, co nás zaujalo, abychom měli pěknou vzpomínku zachycenou i na fotopapíru a tak těch fotografií vzniklo hned několik desítek, protože Národní muzeum je prostě úžasné!

13:40 – Dostali jsme rozchod po muzeu a to byla výzva! Osamostatnili jsme se, dokázali, že už nejsme malý a jako velcí „dospěláci“ jsme si prošli to, co jsme chtěli vidět ještě jednou, co nás zaujalo anebo jen tak užít si tu ten čas.
14:30 – To už nám všem zvonily budíky nastavené na telefonu, a tak jsme se vydali na smluvené místo pod obří planetou. Všichni jsme se sešli tak, jak jsme se domluvili. Byli jsme pochváleni, jak jsme byli vzorní, a kdyby byly medaile, tak jsme je bezesporu dostali. Dům dětí a mládeže jsme reprezentovali více než dobře.
14:45 – Tak už se vydáváme zpět na nádraží, je nám to docela líto, shodli jsme se, že výstava byla nádherná. Kdyby to šlo, tak jsme tam zůstali mnohem déle, třeba i přes noc.
15:00 – V parku poslední společné foto a hurá do chřtánu Hlavního nádraží Praha. A ani tam užaslé pohledy neustály. Budova nádraží je totiž velmi pěkně zrekonstruována, sice nám dalo drobet práci, než jsme našli, odkud nám jede rychlík do Plzně, ale nakonec jsme přeci jen nasedli správně.
15:06 – Plni krásných zážitků opouštíme rušné, ale zároveň okouzlující hlavní město.
16:58 – V Plzni se zpožděním sedmi minut rychle vystupujeme z pohodlného rychlíku a následuje svižný přesun do méně pohodlného osobáku. Jen tak tak najdeme volná místečka k sezení a jen co si sundáme batohy ze zad, vlak jede.
17:30 – Blížíme se ke Stodu. V Praze je blaze, ale doma je doma. Ač s krásnými zážitky, těšíme se na své blízké, kteří na nás určitě budou čekat, taky jsme jim určitě za celý den chyběli a museli mít o nás strach. Vždyť jsem na cestách už bezmála deset hodin!
17:48 – Vlak prudce brzdí a my se s radostí, jakou jsme se hrnuli do Národního muzea, shledáváme se svým i nejbližšími, kteří na nás nezapomněli a skutečně si na nás na nádraží počkali. Potěšili nás a tak i my je, budeme jim vyprávět, jak jsme se měli, ukážeme fotografie a možná je překvapíme malým dárečkem z cesty.